Po 100 letech od předpovědi Alberta Einsteina, po více než 40 letech vývoje technologie LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), která by byla schopna detekovat a potvrdit či vyvrátit existenci gravitačních vln máme jasno. Gravitační vlny opravdu existují a nám se otevírá nový způsob, jak poznávat vesmír a vše co je kolem nás.
Pomocí gravitačních vln například bude možné potvrdit či vyvrátit existenci černých děr. Do dnešních dnů jsou pro jejich existenci pouze nepřímé důkazy.
LIGO je složeno ze dvou identických detektorů, ten první je v Hanfordu (stát Washington), ten druhý pak v Livingstone (stát Lousiana). Každý detektor – interferometr je tvořen potrubím o délce 4 kilometry, které se protínají v místě, kde je rozdělovač paprsků. Na konci každého tunelu je zrcadlo, které odráží paprsek zase zpět. Nejprve je vyslán laserový signál signál (na obrázku vlevo dole), který se na rozdělovači (Beam-splitter) rozdělí na dva identické paprsky, které putují oběma tunely najednou. Na konci se odrazí v zrcadle a putují zase zpět, tentokrát do detektoru světla (light detector), kde dojde k vyhodnocení přijatého signálu.
Pokud by nedošlo k detekování gravitační vlny, pak by oba paprsky při zpáteční cestě od zrcadel při dopadu na detektor světla byly identické a došlo by k jejich vyrušení. V tomto případě by detektor nezaznamenal nic.
V případě zachycení gravitační vlny ovšem dojde k posunu signálu v jednom z tunelů, dojde k deformaci a každý paprsek urazí jinou vzdálenost. Nedojde tedy k vyrušení signálu a detektor zachytí světelný signál.
LIGO je schopno měřit změny signálu s přesností 10-18 metru, což se rovná přesnosti tisíciny poloměru protonu.
Přihlaste se k odběru novinek.